Bannwaldsee

Z Denik

Po loňském úspěchu pobytu v okolí Kochelsee vyhlásil Hanušák výlet ještě mnohem dál - po stopách praotce Lecha do ĺechtálského údolí. Sraz byl náčelníkem určen na sobotu 28. června do kempu Brunnen.

Přípravy

Neboť Tulachovic děti toužily vidět Syrakůzy, tak se 17. června u nás doma konala schůze s Rexovými, abychom se domluvili jak jim týden po cyklopuťáku ukážeme Benátky. Vše je naplánováno, jen stále nevíme, co s koly (do Itálie si je brát nechceme).

Netrpěliv o naší cestě diskutuji s kolegy. Jeden doporučil báječnou restauraci v Lechtalu: Císařovu korunu, prý se tam máme stavit.

Hanušák: Jelikož děti s Mácou a prarodiči po přeslici odjeli do Chorvatska, objevil se mi v náročném pracovním programu volný víkend, který byl nakonec rovněž katalyzován Rexovými a vyústil v trojnásobné faux pas.

28. června

Jako tradičně bylo v původně vybraném kempu plno a nechtěli nás (což zjistil první dorazivší, Růža), a tak jsme skončili v kempu u Bannwaldsee. A také jsme u něj již zůstali, a proto přejmenovávám stránku pro letošní "puťák" na Bannwaldsee.

Tulachovi dorazili jako druzí. V pohodě zaparkovali svého Saaba a začali kempovat. V kempu bylo horko a slunce pálilo. Občasná myšlenka na to, že by se mohlo trošku zatáhnout, nešla potlačit...

Příběhy Tulachovic Saabů: Těsně před dovolenou jsem dal kombíka do servisu. Vše opravili a prohlásili, že cestu za praotcem Lechem určitě vydrží. Máme s ním špatné zkušenosti, rád se rozbíjí v nejnevhodnější chvíli, ale stejně jsem jej upřednostnili před sedanem. Má větší kufr. Cesta byla OK. Jen u Norimberku přestal jít cruise-control. No stačilo zastavit a znovu nastartovat a vše se zase spravilo.

29. června

Prší o sto šest.