Kochelsee
Z Denik
Pokračování tradičních cyklovýletů (viz. Chiemsee a spol.) se událo severně od Kochelského jezera.
Obsah |
Sobota 28. června
Jako obvykle jsme se měli sejít v sobotu před týdnem, kdy slavíme Cyrila a Metoděje. Tentokrát nás Hanušák svolal do kempu u Štafelského jezera. Protože však předpověď počasí na sobotu slibovala déšť většina rodin se rozhodla zůstat doma a přijet později. Vyrazili jen Tulachovi a Jindra s Ivuškou.
Před odjezdem z republiky jsme však museli vyřešit zapeklitý logistický problém. Po vánočním nákupu mi stále zbývalo 180 litrů levného benzínu, která jsem potřeboval někam načerpat. Přes enormní snahu dědečka, Martina Rexy (který se uvolil čerpat již v pátek), mého Saaba a Jindry nám při přejezdu hranic u Rozvadova šest litrů zbylo. Můj návrh jezdit chvíli mezi Kateřinou a Rozvadovem Jindra odmítl. Nedalo se nic dělat, než 6 * 19 Kč obětovat. Přesto se odvažuji prohlásit celou benzínovou akci za úspěšnou.
Přesně podle předpovědi pršelo celou cestu. Alespoň byla cestovní rychlost kolem 100km/h odpovídající jak našim kolům na střeše, tak zamáčenosti vozovky. Kemp jsme po krátkém bloudění našli a v okamžiku dočasného přerušení deště postavili stany. Povečeřeli jsme v řecké restauraci v dobře vybaveném kempu a již se těšili na zítřek, kdy mi budeme za slunečného počasí jezdit na kole zatímco ostatní se budou plahočit auty.
Neděle 29. června
MartinH: Přesně dle Jardových předpokladů jsme my a Šestákovi vyrazili v neděli dopoledne od Lipna právě v okamžiku, kdy se udělalo hezky a cestou se na sluníčku v autě pěkně pekli. Jelikož Markovo auto za Strážným nahlásilo kontrolkou chybu tak jsme snížili rychlost, abychom si ten hezký den v autě ještě více užili. Příjezd do kempu i pár tmavých piv pak už bylo OK. Nelze nezmínit, že propaganda kempu ani v nejmenším nelhala a kulisa hor za branou kempu byla úchvatná a to nemluvím o tom, že když se odplavalo kousek od břehu a zpoza stromů vykoukly zasněžené vrcholky hor, byl to učiněný balzám pro smysly včetně termoreceptorů - ta voda z ledovce tekla přímo do jezera. Laštof: Je třeba podotknout, že se jednalo o nejteplejší jezero za celý náš pobyt...
Pondělí 30. června
Laštof: Kompletní cyklotým se vydal na okružní cestu kolem Staffelsee. Vzhledem k faktu, že předvoj absolvoval nejkratší cestu okolo vody již v neděli, rozhodli jsme se si cestu trochu prodloužit. Když jsem ráno dětem ukazoval, na jaký kopec vyjedeme, mysleli si, že si z nich dělám legraci. Za pár hodin si možná bystřejší z nich uvědomili, jak se spletli. Dlužno podotknout, že jsem to ráno z legrace opravdu myslel... Jenže když nás přestalo bavit obyčejné objíždění jezera a restaurací s nápisem Montag - Ruhetag, vydali jsme do jen několik km vzdáleného městečka Bad Kohlrub. Bohužel při učinění tohoto rozhodnutí na základě ne zcela přesných mapových podkladů (děkujeme strýčku Google a tetičko Nokie!) se čas již nachýlil přes poledne, což v kombinaci s krásným mtb terénem a jistým převýšením při přejezdu romantického hřebínku (25O výškových metrů) nakonec zapříčinilo příjezd do obce cca ve 14:15. Průzkumná jednotka na místě zjistila, že všechny restaurace mají buď ruhetag, nebo otevírají v 17:00, nebo zavírají ve 14:30 a 27členou skupinu už neobslouží. Vytrvalci nakonec našli a vyjedli místní masnu spojenou s rychlým občerstvením, slabší kusy nakoupili pečivo, sýr, šunku a pivo v místním konzumu a obědem pod lípou na návsi nechali domorodcům zavzpomínat na časy, kdy návštěvníci z východu neměli na restaurace a pojídali vlastní svačiny na lavičkách. Cesta zpět do kempu nám ovšem svou krásou a profilem převážně z kopce a po rovině napravila dojem z výletu. Podvečerní koupel, řecká kuchyně a nějaký ten alkohol byly jen tečkou na krásném dni.
