ThomasKurian

Z Denik

Můj milý deníčku, dnes (6. září 2018) je velký den: Z Oraclu vyrazili Thomase Kuriana! Viz cnbc. To je dobrá zpráva jak pro firmu, tak pro Javu. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě (zvláště, když jim člověk pomáhá).

Thomase nemám rád už od roku 2013. Pracoval jsem na projektu z něhož nakonec vznikla knihovna Html4Java. Oracle pracoval na JDK pro iOS a já k tomu obstarával HTML UI ovládané z Javy. Nedělal jsem si velké naděje, ale technicky vše šlo jak po drátku a koncem srpna to vypadalo, že budu mít možnost vystoupit na JavaOne KeyNote. Na začátku září jsem si koupil letenky do San Franciska. Čtrnáct dní na to Kurian náš projekt zrušil, VPčko vyhodil (pardón oficiálně mu dal trochu času mimo společnost) a prohlásil, že Java na klientech prohrála a že se bude psát v JavaScriptu. Do San Franciska jsem odletěl, ale byla to pro mne smutná JavaOne konference.

Ještě jsem se to HTML UI snažil tlačit dál a začal tu knihovnu používat v NetBeans. Ujal se toho Toni Epple, postavil kolem toho DukeScript a na JavaOne 2014 za to získal Duke Choice Award. Ale bez podpory zhora to prostě nešlo dál dělat a Kurian si postavil hlavu a rozhodl se Javu zabít. Odešel jsem z jeho organizace.

Uchytil jsem se v OracleLabs s cílem vytvořit lepší Javu než tu, co pomalu zabíjel Kurian. Založil jsem pražskou pobočku a začal shánět kvalitní vývojáře. Po konferencích, na univerzitách, různých setkáních. Kurian dál pokračoval ve svých kiksech a díky tomu se mi podařilo přemluvit velkou část NetBeans týmu, aby se k nám připojili. To sice málem zabilo projekt nejbližší mému srdci (ale dobře to dopadlo a teď se NetBeans u Apačů daří vcelku slušně), ale žádna cena není dost vysoká za možnost dokázat, že ten člověk je úplně mimo.

Poslední dobou jsem sice trochu ztrácel víru, ale hurá: ono se to podařilo! Ta žába na prameni, ten který bránil Javě růst, je konečně pryč. Snad je to dobré znamení. Snad se Java vymaní z té své zatuchlosti, kam se v posledním desetiletí dostala a nabere trochu druhého dechu.