Attersee
Z Denik
Dovolená u jezera Attersee právě probíhá.
Obsah |
2. července - Příjezd
Já jel přes Vimperk a pak na jih rakouskou krajinou. Přejížděl jsem Dunaj a vypadalo to tam krásně, jako Porta Bohemica. Do kempu jsem dorazil první, asi o půl páté. Hanušák říkal, že vyjede ve tři z LIpna, nakonec byl rád, že vyrazil v šest. Předpověd počasí nelhala, je zima a občas prší. Ještě že je v kempu kryté místo na sezení. Nikdy bychom nevěřili, že si budeme v červenci přitápět plynovými ohříváky. Majitelé kepmu asi moc dobře věděli, proč je neuklidili...
3. července - Bad Ischl
První výlet. Než jsme se vykopali, bylo jedenáct. Potvrdil se dojem získaný při včerejším příjezdu - kolem jezera nevede cyklostezka vhodná pro děti. Buď je to úzký chodník, nebo se jede přímo po hlavní silnici. Laštof našel aspoň část cesty po vedlejší cestě vesnicí. Dojeli jsme cca 5 km a byl čas na oběd. Jediné, co v té vesničce fungovalo, byla restaurace v kempu. Po usazení jsme si všimli podivných hesel (Sexismus Freie Zone apod.), rudých transparentů na stěnách a zvláštních týpků s portrétem Che Guevary a citáty Rosy Luxembourgové na tričkách. Kemp patřil Svazu socialistické mládeže Rakouska! Schopnost obsluhy zpracovat naše objednávky nám pak socialismus jednoznačně potvrdila... Dlouhou dobu jsme si z kempu a jeho obyvatel dělali legraci, než nás Jarda upozornil, že mezi shromážděnými mladými socialisty slyšel i češtinu. Naštěstí revoluční spravedlnost na nás nedopadla. Jarda: Ondrášek po obědě vytuhl a tak jsme jeli lodí zpět. Anča ušlapala se zbytkem ještě 20 km, ale pak jsem pro ně musel dojet. Zase se rozpršelo. Šel jsem si koupit kupón na připojení k internetu. Ostatní: Rozhodli jsme se pro cestu údolím podél potoka směrem na Bad Ischl. Dle ranního Laštofova průzkumu tam měla být z počátku cyklostezka. A byla. Cca 4 kilometry ekologicky proraženého průseku mladým lesem tak akorát na jeden buldozer. Bohužel se ukázalo, že proces výstavby neskončil a u rozestavěného mostu jsme řešili, co dále - buď zpět anebo po silnici. Překvapivě zvítězila cesta vpřed do mírného kopce. Asi to bylo tím, že jsme nenechali hlasovat děti. Nakonec se nám podařiolo dostat se do sedla, když jsme po cestě potkali úchvatný vodopád a soutěsku. Při jeho focení a zkoumání z nevysvětlitelných důvodů nedošlo k žádnému neštěstí, i když jsme děti ani Hanušáka neměli zrovna příliš pod kontrolou. Následoval cca 5 km dlouhý sjezd k řece. Když jsme tam dojeli, usoudili jsme (dospělí), že dojedeme (i děti) cca 4 km do Bad Ischlu. S pomocí slibů (až tam dojedeme, půjdeme do cukrárny), výhrůžek (jestli nebudeš šlapat, necháme tě tady), motivace (koukej, jak krásně šlape - to jediné dítě, které v tu chvíli nějak hýbalo nohama na šlapkách), tlačení a tažení jsme tam děti dorvali. Překvapivě jsme tu cukárnu našli. V tu chvíli dorazil Jarda s autem, aby si dojel pro Anču a odvezl Laštofa do kempu pro auto. Hanušák hrdě odmítl cestu vozem, vypůjčil si mapu a vydal se na kole vstříc dešti a dobrodružství. Večer jsme usoudili, že tolik kilometrů by asi děti jezdit neměli, pokud nechceme být popotahováni na sociálce za týrání potomků.
4. července - K Mondsee =
Dnes má být výrazně hezčeji. Pro začátek po ránu trochu sprchlo. Někteří odvážnější dostali nápad - jak se pak při realizaci ukázalo, poměrně hloupý - zaplavat si, když tam už to jezero je, vypadá tak romanticky a vstup na pláž je v ceně kempovného. Laštof odvážně slezl po schůdkách z mola do vody a rozhodl se doplavat k cca 10 metrů vzdálenému platu. Po třech tempech zjistil, že mu ledová voda tak svírá hrudník, že nemůže dýchat. Po zralé úvaze, kdy si vzpomněl na osud Titanicu, se otočil a zavčas vrátil ke břehu.
5. července - Přes průsmyk k Wolfgangsee
6. července - 1522m
Pánové se rozhodli vyšlápnout na Zwoelferhorn. Děti a ženy a Jarda jeli lanovkou. Na vrchol dorazili všichni až na Marťase, který dostal křeče do nohou při šlapání nahoru (skončil v půlce kopce) a křeče do rukou při brždění dolů.
7. července - Okolo Wolfgangsee
Žádné z dětí nevstalo před sedmou hodinou. Většina až po osmé. Asi je na čase uspořádat něco méně náročného. Třeba okruh do Svatého Wolfganga. Konečně pěkné cyklostezky vedoucí krajinou a ne jen podél hlavních silnic. Zpět jsme se dopravili přívozem. Večer děti zapařili na korábu ve výtečné hospodě Gemjaga.
8. července - Mozartova stezka
Ráno jsme se chvíli handrkovali, kam pojedeme. Hanušák vyhrál s efesní cyklostezkou v kopcích nad Fuschlem. Museli jsme se tam dopravit autem. Když jsme přijeli, zjistili jsme, že cyklostezka není, je jen silnice druhé kategorie, pro unavené dětské cyklisty silně nevhodná. Záchranný plán navrhl Laštoff. Donavigoval nás do Thalgau a nasměroval na skutečnou cyklostezku vedoucí v Mozartových šlépějích. Dorazili jsme do Monsee a dali si výtečný oběd v restauraci u jezera. Jarda pak vzal děti na blízkou U-rampu. Nikdo si nic nezlomil.
