DědaJarda
Z Denik
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí.) | |||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
Připomeňme si teď ty krásné chvíle, které jsme s tebou prožili. | Připomeňme si teď ty krásné chvíle, které jsme s tebou prožili. | ||
- | Náš Jarda se narodil | + | Náš Jarda se narodil jako prvorozený syn Jaroslavu a Zdeňce Tulachovým, 17. prosince 1937. Válku prožil i s bratrem Jiřím v Pardubicích (kde měli rodiče obchod s textíliemi) a v okolní [[wikipedia:Železné_hory|divočině]] (kde se svým otcem partizánštili). Po válce vyrůstal v [[wikipedia:Chomutov|Chomutově]], kde se seznamil i se svou budoucí ženou Annou a naučil se hrát hokej. |
- | Vystudoval strojírenství v ZTŠm v Mladé Boleslavi, kde v roce 1957 úspěšně maturoval. Jistou dobu se zabýval projektováním - například skladové haly pro | + | Vystudoval strojírenství v ZTŠm v Mladé Boleslavi, kde v roce 1957 úspěšně maturoval. Jistou dobu se zabýval projektováním - například skladové haly pro mladoboleslavskou automobilku. |
Se zájmem se později zabýval gastronomií, u které po zbytek života zůstal. Vedl zámeckou vinárnu na Kuksu, trutnovskou vinárnu Pod Hradem, Dolce a nakonec hotel v Boru u Tachova. Potrpěl si na správné stolování a uměl si jako správný gurmán vychutnat jídlo. Uměl výtečně vařit, nikdy nezapomeneme na tvoje masíčko pro hosty, které jsi vždy připravoval s láskou pro nás všechny. | Se zájmem se později zabýval gastronomií, u které po zbytek života zůstal. Vedl zámeckou vinárnu na Kuksu, trutnovskou vinárnu Pod Hradem, Dolce a nakonec hotel v Boru u Tachova. Potrpěl si na správné stolování a uměl si jako správný gurmán vychutnat jídlo. Uměl výtečně vařit, nikdy nezapomeneme na tvoje masíčko pro hosty, které jsi vždy připravoval s láskou pro nás všechny. | ||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
Děda Jarda si v Markoušovicích pořádil chalupu v druhé polovině sedmdesátých let (ještě si pamatuji jak jsem tam ve věku čtyř let vozil dětské kolečko s hlínou a pomáhal při přestavbě). Od roku 1986 do Markoušovic přesídlil s celou rodinou. | Děda Jarda si v Markoušovicích pořádil chalupu v druhé polovině sedmdesátých let (ještě si pamatuji jak jsem tam ve věku čtyř let vozil dětské kolečko s hlínou a pomáhal při přestavbě). Od roku 1986 do Markoušovic přesídlil s celou rodinou. | ||
- | Manželka Anička s kterou vychoval svého syna Jaroslava zesnula | + | Manželka Anička s kterou vychoval svého syna Jaroslava zesnula v roce 1994. Na roubence v Markoušovicích pak zůstal žít sám až do svých posledních chvil, kde ho pravidelně navštěvovala jeho dlouholetá přítelkyně Hanička. Byl horalem tělem i duchem. Společnou domácnost sdílel na samotě u lesa s pejsky [[Rita]], [[Black]] a v poslední době fenenkou [[Lucky]]. |
- | Syn Jaroslav s rodinou kteří společně vychovávají děti Aničku a Ondru | + | Syn Jaroslav s rodinou kteří společně vychovávají děti Aničku a Ondru jsou vděční, že mohli s dědou strávit tolik příjemných chvil. Se zájmem sledoval svá vnoučata jak rostou a vzdělávají se, zpívají a sportují ve stopách dědy. Společně s rodiči ovlivnoval jejich výchovu. Nikdy dědo nezapomeneme na naše společné Vánoce, procházky po Krkonoších, společné posezení u krbu za dlouhých zimních večeru. |
Zesnulý Jarda byl také obrovským srandistou, neuvěřitelně společenským a zábavným kamarádem. Miloval hudbu. Od dob, kdy v osmdesátých letech vedl zámeckou vinárnu na Kuksu si vybudoval bohatou sbírku hitů: [[wikipedia:Abba|Abba]], [[wikipedia:Boney_M|Boney M]], které zapracovával do svého aranžmá na diskotékách. Rád poslouchal jazz a swing a dlouhá léta sledoval svého bratra v jeho hudební činnosti, která mu velice imponovala. Navštěvoval festivaly v Dubé, vánoční koncerty v Praze i v Novém Boru ..... | Zesnulý Jarda byl také obrovským srandistou, neuvěřitelně společenským a zábavným kamarádem. Miloval hudbu. Od dob, kdy v osmdesátých letech vedl zámeckou vinárnu na Kuksu si vybudoval bohatou sbírku hitů: [[wikipedia:Abba|Abba]], [[wikipedia:Boney_M|Boney M]], které zapracovával do svého aranžmá na diskotékách. Rád poslouchal jazz a swing a dlouhá léta sledoval svého bratra v jeho hudební činnosti, která mu velice imponovala. Navštěvoval festivaly v Dubé, vánoční koncerty v Praze i v Novém Boru ..... | ||
Řádka 21: | Řádka 21: | ||
Děkujeme ti, že jsi tu pro nás byl. | Děkujeme ti, že jsi tu pro nás byl. | ||
- | |||
- | |||
== Oznámení úmrtí == | == Oznámení úmrtí == | ||
[[Soubor:Parte.png|14. 7. 2013]]. | [[Soubor:Parte.png|14. 7. 2013]]. | ||
+ | |||
+ | Upřímnou soustrast - bude nám moc chybět byl to báječnej chlap!!!! |
Aktuální verze z 17. 7. 2013, 05:25
Sešli jsme se dnes tady abychom se společně rozloučili se zesnulým Jaroslavem Tulachem, který nás opustil dne 14. července letošního roku ve věku 75 letech. V sobotu 13. července si ještě společně s rodinou udělal hezký výlet na Paseky v Jestřebích horách, posilnil se kančím gulášem, potěšil se s vnoučaty a druhý den ráno zesnul tak nečekaně s lítostí nás všech již nadobro.
Připomeňme si teď ty krásné chvíle, které jsme s tebou prožili. Náš Jarda se narodil jako prvorozený syn Jaroslavu a Zdeňce Tulachovým, 17. prosince 1937. Válku prožil i s bratrem Jiřím v Pardubicích (kde měli rodiče obchod s textíliemi) a v okolní divočině (kde se svým otcem partizánštili). Po válce vyrůstal v Chomutově, kde se seznamil i se svou budoucí ženou Annou a naučil se hrát hokej.
Vystudoval strojírenství v ZTŠm v Mladé Boleslavi, kde v roce 1957 úspěšně maturoval. Jistou dobu se zabýval projektováním - například skladové haly pro mladoboleslavskou automobilku.
Se zájmem se později zabýval gastronomií, u které po zbytek života zůstal. Vedl zámeckou vinárnu na Kuksu, trutnovskou vinárnu Pod Hradem, Dolce a nakonec hotel v Boru u Tachova. Potrpěl si na správné stolování a uměl si jako správný gurmán vychutnat jídlo. Uměl výtečně vařit, nikdy nezapomeneme na tvoje masíčko pro hosty, které jsi vždy připravoval s láskou pro nás všechny.
Děda Jarda si v Markoušovicích pořádil chalupu v druhé polovině sedmdesátých let (ještě si pamatuji jak jsem tam ve věku čtyř let vozil dětské kolečko s hlínou a pomáhal při přestavbě). Od roku 1986 do Markoušovic přesídlil s celou rodinou.
Manželka Anička s kterou vychoval svého syna Jaroslava zesnula v roce 1994. Na roubence v Markoušovicích pak zůstal žít sám až do svých posledních chvil, kde ho pravidelně navštěvovala jeho dlouholetá přítelkyně Hanička. Byl horalem tělem i duchem. Společnou domácnost sdílel na samotě u lesa s pejsky Rita, Black a v poslední době fenenkou Lucky.
Syn Jaroslav s rodinou kteří společně vychovávají děti Aničku a Ondru jsou vděční, že mohli s dědou strávit tolik příjemných chvil. Se zájmem sledoval svá vnoučata jak rostou a vzdělávají se, zpívají a sportují ve stopách dědy. Společně s rodiči ovlivnoval jejich výchovu. Nikdy dědo nezapomeneme na naše společné Vánoce, procházky po Krkonoších, společné posezení u krbu za dlouhých zimních večeru.
Zesnulý Jarda byl také obrovským srandistou, neuvěřitelně společenským a zábavným kamarádem. Miloval hudbu. Od dob, kdy v osmdesátých letech vedl zámeckou vinárnu na Kuksu si vybudoval bohatou sbírku hitů: Abba, Boney M, které zapracovával do svého aranžmá na diskotékách. Rád poslouchal jazz a swing a dlouhá léta sledoval svého bratra v jeho hudební činnosti, která mu velice imponovala. Navštěvoval festivaly v Dubé, vánoční koncerty v Praze i v Novém Boru .....
Celý život byl velkým sportovcem, tak jak mu za nedělalo problémy chodit denně pěšky či na běžkách do Radvanic (kde v devadesátých letech vedl obchod) do práce a z práce, nedělalo mu letos problémy získat veteránský titul při Mistrovství ČR ve slalomu v Rokytnici. Lyžování, kterému se věnoval rekreačně mu dělalo veliké potěšení. Nikdy nezapomeneme na tvojí velkou jízdu s bývalým olympiským účastníkem....
Děkujeme ti, že jsi tu pro nás byl.
[editovat] Oznámení úmrtí
Upřímnou soustrast - bude nám moc chybět byl to báječnej chlap!!!!