DědaJarda

Z Denik

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
Děda Jarda si v Markoušovicích pořádil chalupu v druhé polovině sedmdesátých let (ještě si pamatuji jak jsem tam ve věku čtyř let vozil dětské kolečko s hlínou a pomáhal při přestavbě). Od roku 1986 do Markoušovic přesídlil s celou rodinou.
 
-
 
-
 
-
 
-
 
Sešli jsme se dnes tady abychom se společně rozloučili se zesnulým Jaroslavem Tulachem, který nás opustil dne 14. července letošního roku ve věku 75 letech. V sobotu 13. července si ještě společně s rodinou udělal hezký výlet na Paseky v Jestřebích horách, posilnil se kančím gulášem, potěšil se s vnoučaty a druhý den ráno zesnul tak nečekaně s lítostí nás všech již nadobro.
Sešli jsme se dnes tady abychom se společně rozloučili se zesnulým Jaroslavem Tulachem, který nás opustil dne 14. července letošního roku ve věku 75 letech. V sobotu 13. července si ještě společně s rodinou udělal hezký výlet na Paseky v Jestřebích horách, posilnil se kančím gulášem, potěšil se s vnoučaty a druhý den ráno zesnul tak nečekaně s lítostí nás všech již nadobro.
Připomeňme si teď ty krásné chvíle, které jsme s tebou prožili.
Připomeňme si teď ty krásné chvíle, které jsme s tebou prožili.
-
Náš Jarda se narodil v rodině.... , dětstvím proplul ruku v ruce se svým mladším bráškou Jiřím.....kde....
+
Náš Jarda se narodil jako prvorozený syn Jaroslavu a Zdeňce Tulachovým, 17. prosince 1937. Válku prožil i s bratrem Jiřím v Pardubicích (kde měli rodiče obchod s textíliemi) a v okolní [[wikipedia:Železné_hory|divočině]] (kde se svým otcem partizánštili). Po válce vyrůstal v [[wikipedia:Chomutov|Chomutově]], kde se seznamil i se svou budoucí ženou Annou a naučil se hrát hokej.
-
Vystudoval strojírenství v ZTŠm v Mladé Boleslavi, kde v roce 1957 úspěšně maturoval. Jistou dobu se zabýval projektováním - například skladové haly pro Mladoboleslavskou automobilku.
+
Vystudoval strojírenství v ZTŠm v Mladé Boleslavi, kde v roce 1957 úspěšně maturoval. Jistou dobu se zabýval projektováním - například skladové haly pro mladoboleslavskou automobilku.
Se zájmem se později zabýval gastronomií, u které po zbytek života zůstal. Vedl zámeckou vinárnu na Kuksu, trutnovskou vinárnu Pod Hradem, Dolce a nakonec hotel v Boru u Tachova. Potrpěl si na správné stolování a uměl si jako správný gurmán vychutnat jídlo. Uměl výtečně vařit, nikdy nezapomeneme na tvoje masíčko pro hosty, které jsi vždy připravoval s láskou pro nás všechny.  
Se zájmem se později zabýval gastronomií, u které po zbytek života zůstal. Vedl zámeckou vinárnu na Kuksu, trutnovskou vinárnu Pod Hradem, Dolce a nakonec hotel v Boru u Tachova. Potrpěl si na správné stolování a uměl si jako správný gurmán vychutnat jídlo. Uměl výtečně vařit, nikdy nezapomeneme na tvoje masíčko pro hosty, které jsi vždy připravoval s láskou pro nás všechny.  
-
Manželka Anička s kterou vychoval svého syna Jaroslava zesnula již v roce 1994. Na roubence v Markoušovicích pak zůstal žít sám až do svých posledních chvil, kde ho pravidelně navštěvovala jeho dlouholetá přítelkyně Hanička. Byl horalem tělem i duchem. Společnou domácnost sdílel na samotě u lesa s pejsky [[Rita]], [[Black]] a v poslední době fenenkou [[Lucky]].
+
Děda Jarda si v Markoušovicích pořádil chalupu v druhé polovině sedmdesátých let (ještě si pamatuji jak jsem tam ve věku čtyř let vozil dětské kolečko s hlínou a pomáhal při přestavbě). Od roku 1986 do Markoušovic přesídlil s celou rodinou.
-
Syn Jaroslav s rodinou kteří společně vychovávají děti Aničku a Ondru mu byli vždy oporou a jsou vděční, že mohli s dědou strávit tolik příjemných chvil. Se zájmem sledoval svá vnoučata jak hezky rostou a vzdělávají se a společně s rodiči ovlivnoval jejich výchovu. Nikdy dědo nezapomeneme na naše společné vánoce, procházky po Krkonoších, společné posezení u krbu za dlouhých zimních večeru.  
+
Manželka Anička s kterou vychoval svého syna Jaroslava zesnula v roce 1994. Na roubence v Markoušovicích pak zůstal žít sám až do svých posledních chvil, kde ho pravidelně navštěvovala jeho dlouholetá přítelkyně Hanička. Byl horalem tělem i duchem. Společnou domácnost sdílel na samotě u lesa s pejsky [[Rita]], [[Black]] a v poslední době fenenkou [[Lucky]].
 +
 
 +
Syn Jaroslav s rodinou kteří společně vychovávají děti Aničku a Ondru jsou vděční, že mohli s dědou strávit tolik příjemných chvil. Se zájmem sledoval svá vnoučata jak rostou a vzdělávají se, zpívají a sportují ve stopách dědy. Společně s rodiči ovlivnoval jejich výchovu. Nikdy dědo nezapomeneme na naše společné Vánoce, procházky po Krkonoších, společné posezení u krbu za dlouhých zimních večeru.  
Zesnulý Jarda byl také obrovským srandistou, neuvěřitelně společenským a zábavným kamarádem. Miloval hudbu. Od dob, kdy v osmdesátých letech vedl zámeckou vinárnu na Kuksu si vybudoval bohatou sbírku hitů: [[wikipedia:Abba|Abba]], [[wikipedia:Boney_M|Boney M]], které zapracovával do svého aranžmá na diskotékách. Rád poslouchal jazz a swing a dlouhá léta sledoval svého bratra v jeho hudební činnosti, která mu velice imponovala. Navštěvoval festivaly v Dubé, vánoční koncerty v Praze i v Novém Boru .....
Zesnulý Jarda byl také obrovským srandistou, neuvěřitelně společenským a zábavným kamarádem. Miloval hudbu. Od dob, kdy v osmdesátých letech vedl zámeckou vinárnu na Kuksu si vybudoval bohatou sbírku hitů: [[wikipedia:Abba|Abba]], [[wikipedia:Boney_M|Boney M]], které zapracovával do svého aranžmá na diskotékách. Rád poslouchal jazz a swing a dlouhá léta sledoval svého bratra v jeho hudební činnosti, která mu velice imponovala. Navštěvoval festivaly v Dubé, vánoční koncerty v Praze i v Novém Boru .....
-
Celý život byl velkým sportovcem, tak jak mu za nedělalo problémy chodit denně pěšky či na běžkách do Radvanic (kde v devadesátých letech vedl obchod) do práce a z práce, nedělalo mu letos problémy získat veteránský titul při Mistrovství ČR ve slalomu v Rokytnici. Lyžování, kterému se věnoval rekreačně mu dělalo veliké potěšení. Nikdy nezapomeneme na tvojí velkou jízdu s bývalým olympiským vítězem....
+
Celý život byl velkým sportovcem, tak jak mu za nedělalo problémy chodit denně pěšky či na běžkách do Radvanic (kde v devadesátých letech vedl obchod) do práce a z práce, nedělalo mu letos problémy získat veteránský titul při Mistrovství ČR ve slalomu v Rokytnici. Lyžování, kterému se věnoval rekreačně mu dělalo veliké potěšení. Nikdy nezapomeneme na tvojí velkou jízdu s bývalým olympiským účastníkem....
 +
 
 +
{{#ev:youtube|terWqLr-vqw}}
Děkujeme ti, že jsi tu pro nás byl.  
Děkujeme ti, že jsi tu pro nás byl.  
-
 
== Oznámení úmrtí ==
== Oznámení úmrtí ==
[[Soubor:Parte.png|14. 7. 2013]].
[[Soubor:Parte.png|14. 7. 2013]].
 +
 +
Upřímnou soustrast - bude nám moc chybět byl to báječnej chlap!!!!

Aktuální verze z 17. 7. 2013, 05:25

Sešli jsme se dnes tady abychom se společně rozloučili se zesnulým Jaroslavem Tulachem, který nás opustil dne 14. července letošního roku ve věku 75 letech. V sobotu 13. července si ještě společně s rodinou udělal hezký výlet na Paseky v Jestřebích horách, posilnil se kančím gulášem, potěšil se s vnoučaty a druhý den ráno zesnul tak nečekaně s lítostí nás všech již nadobro.

Připomeňme si teď ty krásné chvíle, které jsme s tebou prožili. Náš Jarda se narodil jako prvorozený syn Jaroslavu a Zdeňce Tulachovým, 17. prosince 1937. Válku prožil i s bratrem Jiřím v Pardubicích (kde měli rodiče obchod s textíliemi) a v okolní divočině (kde se svým otcem partizánštili). Po válce vyrůstal v Chomutově, kde se seznamil i se svou budoucí ženou Annou a naučil se hrát hokej.

Vystudoval strojírenství v ZTŠm v Mladé Boleslavi, kde v roce 1957 úspěšně maturoval. Jistou dobu se zabýval projektováním - například skladové haly pro mladoboleslavskou automobilku.

Se zájmem se později zabýval gastronomií, u které po zbytek života zůstal. Vedl zámeckou vinárnu na Kuksu, trutnovskou vinárnu Pod Hradem, Dolce a nakonec hotel v Boru u Tachova. Potrpěl si na správné stolování a uměl si jako správný gurmán vychutnat jídlo. Uměl výtečně vařit, nikdy nezapomeneme na tvoje masíčko pro hosty, které jsi vždy připravoval s láskou pro nás všechny.

Děda Jarda si v Markoušovicích pořádil chalupu v druhé polovině sedmdesátých let (ještě si pamatuji jak jsem tam ve věku čtyř let vozil dětské kolečko s hlínou a pomáhal při přestavbě). Od roku 1986 do Markoušovic přesídlil s celou rodinou.

Manželka Anička s kterou vychoval svého syna Jaroslava zesnula v roce 1994. Na roubence v Markoušovicích pak zůstal žít sám až do svých posledních chvil, kde ho pravidelně navštěvovala jeho dlouholetá přítelkyně Hanička. Byl horalem tělem i duchem. Společnou domácnost sdílel na samotě u lesa s pejsky Rita, Black a v poslední době fenenkou Lucky.

Syn Jaroslav s rodinou kteří společně vychovávají děti Aničku a Ondru jsou vděční, že mohli s dědou strávit tolik příjemných chvil. Se zájmem sledoval svá vnoučata jak rostou a vzdělávají se, zpívají a sportují ve stopách dědy. Společně s rodiči ovlivnoval jejich výchovu. Nikdy dědo nezapomeneme na naše společné Vánoce, procházky po Krkonoších, společné posezení u krbu za dlouhých zimních večeru.

Zesnulý Jarda byl také obrovským srandistou, neuvěřitelně společenským a zábavným kamarádem. Miloval hudbu. Od dob, kdy v osmdesátých letech vedl zámeckou vinárnu na Kuksu si vybudoval bohatou sbírku hitů: Abba, Boney M, které zapracovával do svého aranžmá na diskotékách. Rád poslouchal jazz a swing a dlouhá léta sledoval svého bratra v jeho hudební činnosti, která mu velice imponovala. Navštěvoval festivaly v Dubé, vánoční koncerty v Praze i v Novém Boru .....

Celý život byl velkým sportovcem, tak jak mu za nedělalo problémy chodit denně pěšky či na běžkách do Radvanic (kde v devadesátých letech vedl obchod) do práce a z práce, nedělalo mu letos problémy získat veteránský titul při Mistrovství ČR ve slalomu v Rokytnici. Lyžování, kterému se věnoval rekreačně mu dělalo veliké potěšení. Nikdy nezapomeneme na tvojí velkou jízdu s bývalým olympiským účastníkem....

Děkujeme ti, že jsi tu pro nás byl.

[editovat] Oznámení úmrtí

14. 7. 2013.

Upřímnou soustrast - bude nám moc chybět byl to báječnej chlap!!!!